Červen 2007

Od 29.6. do 20.7. budu pryč

27. června 2007 v 19:27 | Amy |  Moje vzkazy vám
Od 29.6. do 20.7. budu pryč
Takže milí návštěvníci a SC fanoušci,v pátek 29.6. odjíždím se svou kámoškou na Šumavu a pak k ní domů,takže se k počítači a blogu nedostanu.Možná až ten třetí týden na chvilku,ale to opravdu jen na chvilku,protože si se svou kámoškou taky budu chtít užít nějaké ty SC souboje(a spoustu úžasných ukázek s Raphaelem :-) ),takže nebudu mít příliš času.
Na blogu tedy nic moc nového přibývat bohužel nebude.Nevěšte ovšem hlavu-já si alespoň od toho věčného spisování odpočinu(příběh o Raphaelovi jsem vám přesto dokončila :-) ) a budu mít o to víc energie a inspirace,až se vrátím....
Pak se tu zase jako všichni správní SC pařani,znovu sejdeme :-).
Zatím se loučím a přeji vám všem stejně pěkné prázdniny,jaké čekají mě.
A abyste se tu tolik nenudili,zde máte moje tři nejoblíbenější SC odkazy(pro případ,že by se vám po SC zastesklo :-) ):
Jsou na nich obrázky i spoustu linků na další SC stránky,takže určitě stojí za shlédnutí :-).
-Vaše Amy-

Příběh o Raphaelovi a nejen o něm...(16.ČÁST)

27. června 2007 v 19:18 | Amy |  Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
Příběh o Raphaelovi a nejen o něm...(16.ČÁST)
Raphael okamžitě zareagoval a otočil se.Stál před ním Siegfried.
,,Siegfriede...?"Řekl tázavě Raphael.
,,Raphaeli,musíš mě vyslechnout!Už nejsem temný,ale temnota mě pronásleduje a proto vím,jak je zlá!Nesmíš na Soul Edge sáhnout,ovládne tě!"Zvolal Siegfried.
,,Jenom člověka se slabou vůlí může ovládnout!Já ho musím získat pro budoucnost své dcery,už není jiné cesty."Odpověděl Raphael a nedůvěřivě hleděl.
,,Amy si nezaslouží žít celý život v temnotě,nech ji vyléčit."Řekl Siegfried a pomalu k Raphaelovi přistoupil.
,,Svaté kameny by nás jen zabily,sám jsem to zkusil.A navíc,už jsem všechny zničil.Můj život a život mé dcery existuje pouze díky temnotě.Proto mi již víc nestůj v cestě,bratře."Odpověděl Raphael chladně,ale Siegfried ho zarazil:
,,Inu,snad to co činíš je správné...přesto,mám tě rád bratře."Prohlásil trochu smutně Siegfried.
V tu chvíli Raphaela zamrzelo,že se choval ke svému bratru doposud odmítavě,a poplácal ho přátelsky po rameni...bylo mu rovněž líto všeho co se stalo.
,,Vážím si tě bratře.Nechť se alespoň ty zbavíš temnoty."Řekl Raphael,a v tom se ozval někdo třetí...byl to velice chraplavý hlas:
,,Mě už se nikdy nezbaví....!"
Byl to Nightmare.Oživlé brnění,které patřilo dříve Siegfriedovi.Nightmare na oba hrozivě hleděl...
,,Uteč Raphaeli...tohle můj souboj.Běž zachránit budoucnost své dcery!"Zvolal na Raphaela Siegfried a vytáhl svůj obouruční meč.
,,Nechci tě v tom nechat..."Zaváhal chvíli Raphael.
,,Ne!O mě už se nestarej,můj život má mnohem menší cenu než život otce!Běž!"Rozkázal znovu Siegfried a odhodlaně se podíval.
Raphael tedy kývnul a se smíšenými pocity utíkal katedrálou dál...ozýval se za ním pouze cinkot mečů...
Doběhl až na další konec katedrály,kde spatřil zvláštní fontánu-Soul Calibur zapíchnutý do Soul Edge.Kolem protékala voda a celý monument jakoby střežily dvě sochy andělů...
A jak tak hleděl,za zády se mu pomalu snášel Zasalamel,říkajíc:
,,Je obdivuhodné že jsi došel až sem.Ale nyní zmiz,nebo tu zemřeš!"
Raphael se ani neotáčel.Věděl,že je to on.Jen lehce pootočil hlavu.V tom ale Zasalamel začal děsivě křičet.To už Raphael nevydržel a pohlédl na něj.Zasalamel,ovládaný temnotou,vzlétl do výše,zakřičel znovu a po celé katedrále se rozhostilo bílé světlo.........
Když si pak Raphael odkryl oči a vstal,uviděl před sebou Abysse-létající příšeru podobnou kostlivci,v níž se Zasalamel reinkarnoval.
Abyss vzlétl a hodil po Raphaelovi kosu.Raphael však neváhal a útok odrazil.Poté odhodlaně před Abysse nastoupil a prohlásil:
,,Teď tě budu muset zabít!"
Boj to byl ukrutný.Abyss nechtěl Soul Edge darovat jen tak zadarmo a rychle se snažil Raphaela zabít.Dokonce ho jednou i odhodil až skoro na kraj zbylého dvora,ale Raphael se zachytil a bojoval dál.Nakonec příšeru bodl do srdce,což bylo její nejzranitelnější místo.
Abyss opět vzlétl a řval tak,až si musel Raphael zacpat uši.Poté se rozprskl na několik malých svítivých jiskřiček které vydali takovou záři,až si Raphael raději zakryl oči.Když už bylo po všem,pomalu si tvář odkryl a spatřil na zemi ležet svůj vysněný Soul Edge.Usmál se,oddychl si,a s velkým očekáváním se ho chopil.
Jakmile se ho dotkl,ozářilo ho temné,fialové fluidum.Inu,vydal se plný temnoty se svým úlovkem zpět do Francie.Cesta trvala dlouho,meč byl těžký a navíc z něj vysával energii,takže byl Raphael naprosto vyčerpaný.Plahočil se s posledních sil zalesněnými cestami zpátky do hradu,za svojí milovanou Amy...
Když Amy odváděl ven,do jejich nového temného světa,přeci jen si vzpomněl na Siegfrieda...nezaplatil nakonec za své hrdinství životem?Kdo ví....o tom už pojednává zase jiný příběh...
Nicméně,od těch dob už žil Raphael a Amy šťastně.Raphael se stal rumunským Lordem a jeho země se stala útočištěm pro všechny nakažené temnotou...pro všechny,jenž jinde také nemohli mít svůj vlastní svět...
-KONEC-
NAPSALA A VYMYSLELA
-Amy-

Můj diplom za účast v SONB

27. června 2007 v 18:08 | Amy |  Moje ocenění a výhry
Tak v téhle soutěži o nejhezčí blog(SONB) jsem skončila třetí,čehož si velice vážím.A vyhrála jsem snad zatím nejhezčí diplomek...alespoň mě se teda líbí :-).

Tira

27. června 2007 v 16:26 | Amy |  Wallpapery

Příběh o Raphaelovi a nejen o něm...(15.ČÁST)

27. června 2007 v 16:22 | Amy |  Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
Příběh o Raphaelovi a nejen o něm...(15.ČÁST)
Mezitím se Amy v hradu smutně procházela.Bez Raphaela se pro ní tohle místo stalo spíše vězením.Občas vyhlédla z okna a přemýšlela,kde teď asi je a co dělá.V hradu byl až podivný klid a ticho,což Amy docela děsilo.Bez otce si připadala stále v nebezpečí.Kdokoliv mohl vniknout dovnitř a zabít ji.Sice s sebou neustále nosila Albion,ale nyní,když už se nemůže hýbat tolik jako předtím,by přeci jenom byla snadnou obětí.
Nakonec si šla zase sednout do knihovny na stůl a čekat na otce...bylo to už pro ni skoro jako rituál.Čekala s hlavou sklopenou...a najednou někdo zaklepal na dveře.Amy si trochu naivně pomyslela,že je to otec.S obrovským očekáváním je otevřela....a stál v nich Siegfried...
Trochu vyjeveně na Amy zíral...zřejmě čekal Raphaela.Ihned se ale vzpamatoval a zeptal se:
,,Kdepak máš otce?"
Amy došlo,že to je Raphaelův bratr,akorát v jiné podobě a vzpomněla si,jak moc mu ublížil.Proto neváhala a okamžitě se snažila zavřít dveře.Siegfried jí v tom ale zabránil a volal na ni:
,,Ne počkej!Nechci tvému otci ublížit ani tobě ne!Když přestaneš zavírat ty dveře všechno ti vysvětlím!"
Amy nevěděla,co má dělat.Má mu snad věřit po tom co provedl?Možná,že se přišel omluvit...inu nakonec,i když s velkým sebezapřením,nechala dveře pootevřené a pozorně na Siegfrieda hleděla.
,,Děkuji ti,že mě necháváš s tebou hovořit.Skutečně velice mě mrzí,co jsem tvému otci udělal.Ale nebyl jsem to já.Byl jsem pod mocí Soul Edge a Evil Seed a vůbec jsem nevěděl o zlu,které páchám...omlouvám se..."Řekl roztřeseným hlasem Siegfried a bylo vidět,že si to opravdu vyčítá.
Amy se ho v tu chvíli docela zželelo,a tak ho pustila dovnitř.Navíc byl z lesa a námahavé cesty celý utrmácený.Poté ho pozvala do obývací síně a uvařila mu čaj.Sedla si naproti němu a poslouchala,co jí dál bude říkat.
Siegfried poděkoval a pokračoval:
,,Tvůj otec je v nebezpečí.Měl by vědět,jaké zlo dokáže Soul Edge napáchat.Musím mu v jeho nalezení zabránit."
,,Ne!"Vykřikla rozzlobeně Amy.Raphael se přeci vydal pro Soul Edge,aby se měli dobře.
,,Proč ne?Co ti o tom otec pověděl?"Zeptal se Siegfried.
Amy mlčela a jen jakoby tiše zavzlykala.
,,Ty neumíš mluvit?Nebo...prostě nemluvíš?"Zeptal se Siegfried znovu.
Amy smutně kývla.Sama ani občas nevěděla,proč nemluví.
,,A řekneš mi alespoň jak se jmenuješ?"Zeptal se Siegfried jemně.
,,......Amy......"Odpověděla tiše Amy.
,,Amy.Dobře tedy.Najdu tvého otce a promluvím s ním.Hlavně ti slibuji,že se mě ty ani Raphael nemusíte bát.Jsem Siegfried,už žádný Nightmare."Prohlásil odhodlaně Siegfried a usmál se na Amy.
Amy v tu chvíli připadal docela milý.Nechápala,jak se z něho mohla stát taková temná zrůda.Inu odpustila mu a doprovodila ho ven.Tam se s ním rozloučila a pozorovala,jak se pomalu ztrácí v lesní cestě.
Raphael zatím vylezl zpoza křoví a nenápadně následoval mladý pár.Šel za nimi dlouho,až se onen mladík se svatým kamenem od dívky odpojil a šel směrem do hor.Raphael poté následoval jeho.Počkal,až se dostatečně vzdálí a když už byl v místě,kde momentálně nikdo jiný nebyl,vyskočil přímo před překvapeného mladíka.
,,Dej mi ten kámen a řekni mi všechno,co víš o Soul Edge."Řekl mu výstižně Raphael a napřáhl na něj šavli.
,,Ty už nejsi člověk.Temnota tě ovládá!"Zvolal mladík a otočil v ruce tyčí.Byl to Kilik.Mladý tibetský hrdina,jenž se učil umění Ling Sheng-Su.
,,V tom případě vyzkouším tvůj postřeh!En garde!"Vykřikl Raphael a zaútočil rychlostí blesku.Přesto však měl co dělat,aby ranám tyče uhnul.Po chvíli bojování se mu však podařilo Kilika shodit na záda a odkopnout mu tyč.Namířil mu špičkou šavle na krk a prohlásil:
,,Co víš o Soul Edge?"Zeptal se chladně.
,,Nic ti neřeknu!"Odsekl mu Kilik.
,,Mluv!Nebo skončíš v zatracení!"Rozkázal mu vztekle Raphael.
Kilik tedy nakonec svolil a začal: ,,Má ho Zasalamel,muž s kosou.Najdeš ho ve Ztracené katedrále."Odpověděl Kilik a nenávistně na Raphaela hleděl.
,,Děkuji,nechám tě žít.I přesto že jsem temný,nejsem takový mizera abych tvou smrtí způsobil tvé dívce bolest.Ale tohle ti vezmu."Prohlásil Raphael a nabral svatý kámen na šavli.Poté ho shodil a přímo před Kilikovýma očima rozšlápl.
,,Promiň,ale muselo to být."Řekl jízlivě Raphael a šel dál svou cestou.
Rozzlobený Kilik ho chtěl nejdříve znovu napadnout,ale nakonec si to rozmyslel-přeci jenom tenhle temný protivník byl v něčem zvláštní...a nechal ho naživu.
A tak Raphael pokračoval ve svém putování dál.Zeptal se,kde se Ztracená katedrála nachází a ubíral se tím směrem.Putoval opět několik týdnů,až se zastavil před ohromnou,v lese ukrytou katedrálou.S velkým napětím a očekáváním vstoupil do vnitř.Procházel se po naleštěné,kamenné podlaze a prohlížel si její výzdobu.Bylo tam několik krásných sloupů a soch,kolem nichž kouzelně protékala řeka,jenž se na konci svažovala ve vodopád...
Tu ale Raphaela ze zasněného prohlížení probudil hlas:
,,Bratře!"Ozvalo se za ním.

Kilik

27. června 2007 v 14:51 | Amy |  Wallpapery

Další informace ke galerii

26. června 2007 v 17:48 | Amy |  Moje vzkazy vám
Další informace ke galerii
Takže jak jste si již všimli,nová obrázková galerie byla založena formou článků.Starou galerii ovšem také rušit nebudu a budou tu tak alespoň dvě pro případ,že by zase jedna selhala.Rovněž jsem zase objevila pár nových obrázků,takže budou galerie zase i o něco bohatší.
-Vaše Amy-

Příběh o Raphaelovi a nejen o něm...(14.ČÁST)

26. června 2007 v 17:40 | Amy |  Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
Příběh o Raphaelovi a nejen o něm...(14.ČÁST)
Raphael zpozorněl a otočil se.Přesto za ním nikdo nestál.Tušil ovšem,že zde není sám...inu rozhodl se,že toho dotyčného nejdříve vypátrá.Daleko chodit nemusel.Sotva udělal pár kroků,monstrum seskočilo z jednoho mostu přímo k němu.
Byl to Voldo-bájný strážce Money Pitu.Vyzařovala z něho zelenkavá síla a z jeho katar mu létaly blesky.Hlasitě chrčel a klátivou chůzí se belhal k Raphaelovi.Raphael se připravil na souboj.Jeho oponent byl ovšem v boji docela dobrý.
Vždy když ho Raphael chtěl bodnout,Voldo udělal ze svých zvláštních pohybů a lehce před šavlí uhnul.Dokonce uměl bojovat,i když byl k Raphaelovi otočený zády.Odstrkoval Raphaela až k jednomu z chrámů.Při vykrytí několika Voldových ran Raphaela napadlo,že ho v chrámu zamkne.A tak se nechal zatlačit až ke dveřím a pak,když to Voldo nečekal,uskočil,kopl ho do zad a vhodil přímo do chrámových dveří.Poté dveře rychle zabouchl a uzamkl závorou.Naštvaný Voldo z druhé strany bušil,ale už mu to nebylo nic platné.
,,Nemám čas se s tebou zahazovat." Prohlásil chladně Raphael a vydal se prozkoumat cennosti ležící u sochy.Všude byli zlaté zbraně,drahokamy,šperky a spousty zlaťáků.Nikoliv však svatý kámen...
Raphael byl mírně naštvaný,že zbytečně ztratil cenný čas.Když se pak znovu vracel s ještě několika cennostmi pro námořníky zpět na most,šlápl na knihu,jenž ležela z části ve vodě.
,,Že by ta příšera ukradla obyčejnou knihu?Hm..."Zamumlal Raphael a vyzvedl knihu z vody.Přesto už neměl příliš času si ji prohlížet,neboť Voldo se mohl každou chvíli probít ven.Proto popadl knihu a svůj lup a utíkal jako každý správný lupič pryč.Když doběhl k lodi,předal námořníkům odměnu a šel i s knihou do své kajuty.Vyklepal z ní vodu a otevřel ji na úvodní straně.
,,Deník Mistra Vercciho-obchodníka se smrtí".Stálo tam a pod tím byl krátký životopis...
Raphael otočil na další stránku...
,,Záznam posledních získaných věcí..."Přečetl Raphael a pozorně si prohlédl záznam.Poté vykřikl:
,,A je tu svatý kámen!Je tu!Říkal jsem si,že něco takového by si tenhle chamtivý Vercci nenechal uniknout."Zabral se tedy do záznamu ještě víc.Vedle údaje svatý kámen bylo číslo stránky 24.
Okamžitě tedy nalistoval stranu 24,stálo tam:
,,Zboží svatý kámen byli jen dva kusy.Jeden si pořídila rodina z Rumunska a druhý zákaznice Xianglian z Tibetu za 50 zlaťáků."
Raphael si tuto větu zapamatoval během sekundy.Ihned se hodlal do Tibetu vydat.Už už chtěl knihu zavřít,když v tom mezi záznamy zboží spatřil i Soul Edge.
,,To snad ani není možné..."Prohlásil nevěřícně Raphael a přemýšlel nad tím,kolik věcí dokázal Vercci nashromáždit...byl to skutečně obchodník v pravém slova smyslu.Nalistoval tedy ještě záznam o Soul Edge.Tento záznam však nebyl tak podrobný,jako ty ostatní.
Stálo tam pouze:
,,Předán do bezpečných rukou strážce."
Byla to zvláštní věta.Raphael si byl jistý,že má určitě dvojí smysl.Přemýšlel i nad tím,jestli nebyl předán Voldovi,jelikož on je strážcem Money Pitu...ale Vercci by určitě své zboží neprodal svému poskokovi.Musel to být nějaký tajemný,vážený zákazník...
,,Kdo by to jen mohl být..."Řekl tiše Raphael a hluboce přemýšlel.Snad by to mohl být nějaký člen Evil Seed,neboť ti o něm věděli snad nejvíc a informovali o něm francouzskou šlechtu.Že by Siegfried?Ale ten v době Mistra Vercciho ještě nežil...musel ho koupit někdo starý.
Raphael dal myšlence na Soul Edge přednost a poručil zakotvit u pevniny v Evropě.Námořníci ho tedy vysadili a Raphael už Evropou putoval pouze na koni,jehož si pořídil.Cestoval celé tři dlouhé týdny,až získal informace o muži,jenž prý o temném meči ví všechno.Řekl mu o něm samotný člen Evil Seed.Raphael si tedy s tím tajemným mužem domluvil setkání.Neznal ani jeho jméno...jakmile den setkání nastal,Raphael si vzal pro jistotu zbraň a vstoupil do věže s hodinami,jenž byla místem,kde měl onen muž čekat.
Když se však procházel po jednom z obrovských hodinových kol,přestože se rozhlížel,nikoho nespatřil.Zato on sám už byl v pohledu toho neznámého.Byl to mohutný muž černé pleti,žlutým okem a velkou naleštěnou kosou.Svůj obličej jemně skrýval pod kápí...
,,Je absurdní aby jsi zrovna ty získal Soul Edge.Zabiju tě teď a tady."Prohlásil chladně.
Raphael jeho výrok sice zaslechl,ale stále ho neviděl.Chvíli stál,a pak uslyšel rachot a rychle se otočil...
Přímo za ním padalo obrovské ozubené kolo.Naštěstí měl Raphael dobrý postřeh a rychle uskočil.Když vstal ze země,záhadný muž k němu konečně přiskočil a řekl:
,,Netušil jsem že máš tak dobrý postřeh.Tím však hůř pro tebe."
,,Ty tvé bezvýznamné triky ti nevyjdou!"Nedal se Raphael a výstražně zatnul pěst.Poté už se strhl souboj.Přestože kosa byla nebezpečná zbraň,Raphaelově rychlé šavli nestačila.Když pak Raphael protivníkovi uštědřil pár ran,skočil ten neznámý do tmy pod kolem.
,,Hej jak se jmenuješ!"Křičel za ním Raphael.
,,Upadneš se mnou v ještě horší zatracení jestli meč nepřestaneš hledat."Zvolal ten dotyčný a pak ztratil se Raphaelovi i z doslechu.Udivený Raphael zůstal mlčky stát na kole.Musel si promyslet,kam půjde dál.Chvíli se rozhodoval a nakonec usoudil,že se zkusí vydat do Tibetu a cestou přijít na to,co je tento záhadný muž zač.
Jak si usmyslel,tak také učinil.Cesta do Tibetu byla opravdu dlouhá a Raphael se o neznámém doslechl spoustu zajímavých informací.Prý si říká Zasalamel a je bývalým strážcem meče.Díky temné magii a umění reinkarnace už žije na světě tak dlouho,až ho život omrzel.Hlavní ovšem pro Raphaela bylo,že Soul Edge skutečně vlastní.Už se těšil,až ho bude třímat ve svých rukou...
Inu zatím jen cestoval Tibetem a hledal něco Xianglian.Místní lidé mu však toho nechtěli příliš říct,neboť se ho díky temnotě obávali a byl pro ně cizí.Nakonec Raphaela napadlo,že už ona Xianglian mohla za tu dobu zemřít a vydal se na hřbitov.A skutečně-našel její hrob.Chvíli si ho prohlížel a pak spatřil mladého muže a ženu,jak jdou právě směrem k hrobu.Neváhal tedy a ukryl se.Když si pak tajně z nedalekého křoví muže prohlížel,všiml si,že má na krku právě ten poslední svatý kámen.A navíc truchlil u Xianglianina hrobu...nebylo pochyb o tom,že je to její příbuzný.Raphael mlčky pozoroval mladý pár...
Při pohledu na jejich lásku se mu sevřelo srdce a vzpomněl si na Amy...jak jí po něm musí být smutno...
Láska umí zabolet více než zranění....řekl si Raphael a snažil se na své emoce nemyslet.
-POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ-

Amy Sorel

26. června 2007 v 15:10 | Amy |  Wallpapery

Raphael Sorel

26. června 2007 v 14:55 | Amy |  Wallpapery

SC estránky zrušeny

25. června 2007 v 21:26 | Amy |  Moje vzkazy vám
SC estránky zrušeny
Bohužel,musím vám oznámit,že SChudba estránky jsou nadobro zrušeny....galerie sice byla pěkně provedená,ale všechny obrázky se mi tam zdaleka nevešli.Proto už nebudu vymýšlet nová řešení,ale prostě ty obrázky dám sem do článků a tím to hasne.
Jinak hudba už tam nefungovala,neboť na IMEEM com zrušili bezplatný poslech hudby.Takže hudbu už vám nemohu poskytnout jinak,než zmíněnými odkazy v kolonce Zajímavé odkazy.
Děkuji za pochopení.
-Vaše Amy-

Legrační SC obrázky

25. června 2007 v 20:08 | Amy |  Legrační fanarty
Není nad legrační fanarty XD!!!!!!!!!

Greed

25. června 2007 v 18:37 | Amy |  Bonusoví bojovníci
JMÉNO: Greed
ZBRAŇ: Dvě dýky Austere a Void
BOJOVÝ STYL: Yatsude Ninjyutsu
PŘÍBĚH: Velmi málo je o Greedovi známo,avšak je zřejmé,že patří do zlodějské organizace,jenž okrádá ve stinných místech.Velké množství jeho osobních podkladů zůstává záhadou a není známo ani jeho pravé jméno.Říká si zkrátka ,,Greed"(v překladu nenasytnost,chamtivost).
Jako zloděj,i on se živí tím,že své oběti přepadne pod rouškou tmy a okrade je o peníze.Dělá to tak,že oběť nejdříve okrade a pak zabije.Při svých putováních se dozvěděl o Money Pitu,dolu obchodníka se smrtí-Mistra Vercciho,jenž je cílem každého zloděje.Rozhodl se,že se tam vydá pro nějaký ten lup z čisté chamtivosti.
V organizaci má sice vysoké postavení,ale není vůdcem a chová velikou zášť ke své společnici Miser.Jeho skupina oponuje Yoshimitsově Manjitou,ačkoli se o tuto záležitost příliš nezajímá.
Video není,takže nabízím wallpaper:
Jak ho získáte: Velký návod

Příběh o Raphaelovi a nejen o něm...(13.ČÁST)

25. června 2007 v 16:05 | Amy |  Příběh o Raphaelovi a nejen o něm
Příběh o Raphaelovi a nejen o něm...(13.ČÁST)
Lorda Fredericka však brzy z údivu dostal jeden ze synů:
,,Nečekej otče a zabij ho!Je to černá ovce našeho rodu!"Zvolal.
,,Máš pravdu synu!"Odpověděl Frederick a rovněž vytasil šavli.
Netrvalo dlouho a mezi ním a Raphaelem se strhl napínavý souboj.Raphael však očividně vítězil.Vždy,když se Frederick snažil jeho útok vykrýt a následně ho bodnout,Raphael použil jeden ze svých výpadů a udeřil ho.Brzy už bylo vidět,že Frederick ztrácí sílu...
To už neváhali jeho synové a vrhli se na Raphaela všichni tři.Souboj to byl ukrutný,ale Raphael odrazil všechny jejich útoky a poté jednoho zkopl ze dvora dolů do propasti před hradem.
,,Nééé!!!Zabils nám bratra!Ty bídáku!!!"Zařval jeden z bratrů hledící,jak tělo jeho bratra rychle zmizelo ve tmě a tříštilo se o skálu.
Udělal tedy na Raphaela rychlý výpad,načež jeho šavle po té Raphaelově sklouzla a Raphael ho udeřil pěstím do obličeje.Nevlastní bratr měl obličej celý od krve a rozbitý nos,neboť Raphaelovi rukavice byly pokryté železnými trojúhelníčky a na prstech měli kovové drápy.Tu se objevil druhý bratr,kterého Raphael bodl do krku.Padl tedy mrtev k zemi.
Už zbýval jen bratr Septimus a vysílený Frederick.
,,Vypadá to,že tebe,nevlastní otče,možná smrti ušetřím.Ale ty,Septime,budeš následovat své bratry!"Řekl rázně Raphael a svýma temnotou ozářenýma rukama Septima škrtil,načež se mu pomstychtivě díval do očí.Když už Septimus naposledy vydechl,odhodil ho na zem a šel k Frederickovi,který vyčerpaně ležel na zemi.
,,Ne,ušetři mě!Prosím...!"Prosil zbaběle Frederick.
Raphael nad ním nadřazeně stál a z výšky na něj pohrdavě hleděl.
,,Jak jsem řekl.Nechám tě žít,ale chci mít jistotu,že budeš žít ve stejném zatracení jako já a má dcera!"Prohlásil rozzuřeně Raphael a sekl Fredericka do tváře,aby se mu do krve dostalo ještě víc temných symptomů.Když poté Frederick vykřikl bolestí,pokračoval:
,,Tak,nyní už jsi jedním z nás.Stejně temný...a pustím tě živého jedině,když své vojáky odvoláš a necháš mě,mou dceru a můj hrad na pokoji.Jinak ti přísahám,že se pro tebe vrátím a shledáš se se svými syny!Je ti to doufám dost jasné,ty prašivý pse?"Zeptal se jízlivě Raphael.
,,A..ano,hned to...to udělám!"Vykoktal ze sebe Frederick a sebral se ze země.Poté se odpotácel pryč.Raphael na dvoře zůstal a pozorně kontroloval,jestli vojáci s útokem přestanou.Po celou dobu se škodolibě pousmíval a temnýma očima hleděl na své vítězství.Konečně už dosáhl pomsty...
Palba utichala,požár ustával,úplněk zdobil noční oblohu a dodával Raphaelovi sílu.Zanedlouho vojáci pochodovali zase pryč.Jel mezi nimi na koni i Frederick a z dálky pozoroval siluetu Raphaela,jenž pak zmizela ve stínu noci.Raphael totiž spěchal za Amy,aby se o něj nebála.Se smíšenými pocity utíkal tmou...
Když konečně dorazil,celý udýchaný volal Amyno jméno.Proběhl ustaraně několika hradními místnostmi,až Amy našel,jak sedí kousek od sklepení.
,,Amy!Tak jsem se bál že se ti něco přihodilo!Už je dobře,neboj se..."Řekl Raphael a pevně dceru obejmul.
Amy se k němu také pevně přitiskla a byla velice hrdá na to,že je její otec takový hrdina a vyhrál.Inu dlouho se objímali,neboť každý z nich si uvědomoval,že by nemohl bez druhého žít.Nakonec vzal Raphael Amy za ruku a odvedl ji spát,tak jako to dělal vždy.Sám si šel potom také odpočinout s myšlenkou,že už zítra může vyrazit za Soul Edge.
Ráno nastalo cobydup a Raphael se trápil,že znovu musí svou milovanou Amy opustit.Jakmile se připravil,zavolal si ji k sobě a říkal jí:
,,Amy,musím se vydat do světa pro Soul Edge...už jsem se ti o tom zmiňoval.Vím,že ti bude někdy smutno,ale slibuji ti,že je to už naposledy.Pak už budeme mít konečně všechno a budeme tu spolu šťastně žít.A tohle si pamatuj-nic zlého se mi nestane a věř,že to dokáži..."
Amy pozorně poslouchala a snažila se udržet smutek,který ji z otcova odchodu svíral.Doprovodila ho až do knihovny,kde se s ním rozloučila.Tam jí Raphael řekl svou poslední větu před odchodem:
,,Vrátím se už nastálo....buď hodná holka,zatímco budu pryč."Pak zmizel ve dveřích...
Amy seděla na otcově stole a jakmile odešel,mlčky zklopila hlavu...
Raphael usoudil,že nejdřív bude dobré zjistit něco o svatých kamenech.Dozvěděl se,že existuje tajemný ostrov někde u Itálie,kde je ukryto mnoho pokladů.A proto došel názoru,že je docela možné,že se tam nějaké svaté kameny ukrývají a rozhodl se tam vydat.Dohodl se tedy s námořníky,aby ho tam odvezli a že jim zaplatí právě zlatem získaným z ostrova.Námořníci s takovou nabídkou souhlasili a vyprávěli mu o ostrově další historky.
Prý všechny cennosti hlídá zvláštní netvor,jenž poslouchá pouze rozkazy ,,Obchodníka se smrtí".Zabije každého,kdo se pokusí z pokladnice něco ukrást.Přesto už mu několik lupičů proklouzlo,neboť prý ten netvor stárne a slábne.Raphael však věřil svojí síle a byl odhodlán se s případnou obludou vypořádat.Námořníci ho tam vyložili a čekali na břehu.
Raphael prošel odhodlaně nevelikou džunglí a zanedlouho se před ním vynořil vchod do dolu.Inu neváhal a vešel dovnitř.Stěny tunelu byli normálně hliněné,pouze podepřené trámy,a tak si Raphael na chvíli pomyslel,že to nebude až tak úžasné místo,jak se o něm vypráví...
Ale pak už došel ke konci a byl ohromen.Stál na začátku obrovské síně,jenž vypadala jako pohádkové podzemní království.Všude byli ostvětlené chrámy...
...,zdobené mosty,koberce,lustry...
...a zlatem obložená socha.
Ta Raphaela zaujala nejvíc.
,,Mistr Verrci,obchodník se smrtí..."Prohlásil tiše a zasněně na sochu hleděl.
Tu se ale za ním ozvalo rozčilené zachrčení....
-POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ-

Diplom/Glitter pro Michaelu

24. června 2007 v 19:09 | Amy |  Soutěže
Diplom a glitter za screenshotovou soutěž ohledně Xianghui pro Michaelu:
Gratuluji :-)!

Všechny Soul Calibur testy

24. června 2007 v 18:24 | Amy |  Testy
Všechny Soul Calibur testy
Tak už vám to nebudu dávat po kouskách,ale dám vám sem rovnou všechny Soul Calibur testy.Jsou anglicky,ale snad to až tak nevadí :-)
Zde máte na každý z nich odkaz:

Nová screenshotová soutěž

24. června 2007 v 17:59 | Amy |  Soutěže
Nová screenshotová soutěž
Z ukázek kterého SC bojovníka je tento screenshot?
Vyhrává první soutěžící se správnou odpovědí.

Lynette

24. června 2007 v 17:28 | Amy |  Bonusoví bojovníci
JMÉNO: Lynette
VĚK: 16
DATUM NAROZENÍ: 31.březen 1575
KREVNÍ SKUPINA: A
ZBRAŇ: Dvojité tamburíny Cepheus Seal
BOJOVÝ STYL: Li-Lin bojový tanec
RODINA: Cepheus a všichni pracovníci v obchodě
PŘÍBĚH: Lynettin profil nenabízí příliš detailů o době,než začala pracovat u Cephea.Lynette je jednou z prodavaček prodávající oděvy a doplňky,ale uvnitř touží po jiném životním povolání.
Často viděla své dělníky tvrdě pracovat,aby si udrželi svou kariéru a běžně je srovnávala s vlastním pracovním výkonem.Ačkoli žila ve městě se smíšenou východní a západní kulturou,stále ještě hledala něco,čemu by se ráda věnovala vkládala do toho energii.
Jednoho dne Cepheus,chápající její vnitřní utrpení,přišel a řekl jí,že touží být jako ostatní,a proto si zaslouží mít chvíli na to,aby si na všechno mohla odpovědět.
Poté Lynette cestovala světem.Putovala od obchodu k obchodu,namáhavě tam pracovala,dokud si nevyslechla nové zkušenosti a příběhy.Nakonec si už dokázala najít čas pro sebe,a věnuje se koníčkům jako je tanec a umění sebeobrany.
Přesto by však neustále hledala a objevovala něco nového-vždyť svět je veliký a plný překvapení!
Ukázky souboje s Lynette:
Wallpaper:
Jak ji získáte: Velký návod


Nové počítadlo návštěvnosti

24. června 2007 v 13:10 | Amy
TOPlist